Můj příběh 

Dnes vnímám svou citlivost takovou, jaká skutečně je - bez pokřivení systémem - a její nezastupitelnou roli v životě nás všech.

Žiju a dělám to, co je se mnou v souladu. Nejsem pohlcována emocemi a dramaty svými ani druhých. Jsem pánem svého prožívání a nebojím se projevit, kdo jsem, co cítím a co si myslím.

Objevila jsem sama v sobě bezpečnou kotvu a Zdroj síly, o kterou se mohu kdykoliv opřít, což mě osvobodilo od všech závislostí a podmíněnosti ve vztazích. Objevila jsem svou podstatu.

Naučila jsem se znovu věřit tomu, co cítím a vnímám. Dokážu chránit svou energii, prostor a využívat silnou empatii a intuici k vhledům a kultivaci soucitu, aniž by mě to vtahovalo do bolesti a trápení druhých.

Mám důvěru v život a nebojím se jít do nejistoty, díky čemuž můj život plyne ve větší harmonii, lásce a radosti. Vědomě zacházím se svou energií, pozorností, a vědomě si tak tvořím svůj život.

Obnovila jsem spojení se svou duší, Životem, znovu se aktivovaly mé schopnosti intuice, jasnocítění, jasnoslyšení, manifestace a zároveň s tím jsem více zakořeněna a schopna fungovat prakticky ve hmotě. Pochopila jsem, jak je to úzce propojené.

Pamatuji si, když jsem se ještě velmi bála cizích lidí a jakýkoliv sebeprojev
pro mě byl noční můrou. Jako vysoce citlivá a empatická jsem se zároveň ztrácela v těch, kteří byli kolem mě. V jejich potřebách a očekáváních, abych cítila přijetí a bezpečí.

Snaha o dokonalost a vyhovění všem mě často přiváděla k úplnému vyčerpání, pocitům selhání, držela mě v permanentním napětí a blokovala využívání mého potenciálu. Zažívala jsem obrovské strachy a emocionální propady. Nejednou jsem na záchodě probrečela hodiny…

Pamatuji si moment, kdy jsem svou citlivost >> zablokovala << a velení převzala hlava.

Po určitou dobu mi to "sloužilo", protože to chránilo mé příliš křehké dětské nitro, ale mělo to za následek stav, kdy jsem byla jako ve vězení své vlastní mysli, která mě doháněla k šílenství. Hlava mi jela 24 hod. denně, kdy jsem se utápěla v bolesti, vše analyzovala a snažila se zjistit, jaká bych měla být, aby mi druzí tolik „neubližovali“, aby mě přijímali, brali mě vážně a nevysmívali se tomu, co cítím, vnímám, co potřebuji a jak reaguji.

…jsem objevila svět východních bojových umění a východní filosofii. Můj vnitřní oheň se probudil a já zahořela vášní. Probudila se ve mně bojovnice.

Ve svých 16 letech jsem se rozhodla aktivně se jim začít věnovat a studovala jsem je celkem přes 13 let. Pronikala jsem do moudrosti východní filosofie a začala si rozpomínat na svou vlastní moudrost. Nejbližší mi byl taoismus.

Byla to náročná a často trnitá cesta, na které jsem se učila poznávat sebe, svou mysl, své nevědomí a svůj potenciál. S probuzeným ohněm v zádech jsem se pouštěla do výzev a postupně čelila všemu, co mě svazovalo a co pro mě bývalo nemyslitelné.

Naučila jsem se lépe vnímat a zacházet se svou energií, budovala si odolnost psychickou, fyzickou i energetickou, dosahovala jsem různých poznání, která mě postupně osvobozovala od nejrůznějšího LPĚNÍ a poskytovala mi jinou perspektivu. Začala jsem znovu objevovat svou sebehodnotu a vnitřní sílu, se kterou jsem se učila zacházet.

Současně jsem uvnitř sebe odhalovala jiný rozměr Bytí a čím více sílilo ono napojení, tím více jsem si uvědomovala, že moje hodnota není odvozována od toho, na kolik splňuji očekávání a představy druhých, ani od mých úspěchů či neúspěchů. S nevyčíslitelnotou hodnotou a jedinečností se každý už narodíme.

Toto vše jsem mohla uplatňovat a získávat cenné zkušenosti jednak jako instruktorka bojových umění, ke které jsem se vypracovala a kterou jsem dělala cca 6 let, a jednak v mé práci v České televizi, kde jsem měla možnost posledních 7 let vést a koordinovat tým lidí na oddělení poskytování služeb pro neslyšící a nedoslýchavé.

Po zhruba 13 letech v bojových uměních se tato má cesta chýlila k završení,
což jsem ze začátku odmítala přijmout. Byla to pro mě velká zkouška. Pustit se. Po obrovském tlaku jsem se však pustila a tuto svoji pouť opustila. A v ten moment do sebe zaklapla veškerá dosavadní poznání a moudrost, ke kterým jsem na té cestě došla. Byl to pro mě obrovský kvantový skok a moment, kdy se obrátil směr mé životní spirály tím "pozitivním" směrem.

Hned na to mě velmi oslovilo koučování, a tak jsem se rozhodla nastoupit do školy koučování. Kromě profesionálních dovedností jsem se učila metodu Život jako HRA, která se mnou velmi rezonovala. Během dvouletého studia a praxe jsem zjistila, jak se principy tohoto nástroje v mnohém shodují s principy východní filosofie a jak rychle a efektivně se díky tomu může člověk posunout vpřed.

Věděla jsem, že získané nové dovednosti a zkušenosti budu do budoucna jistě využívat, avšak toto byla jen důležitá zastávka na mé cestě, nikoliv její "cíl".

Narodil se mi syn. 🙂 A tady začala ta "skutečná" příprava a zasvěcení. 🙂 Byl to pro mě krok do největšího neznáma a zároveň největší iniciace, kdy jsem postupně byla nucena opustit naprosto všechny jistoty, které jsem měla. Zároveň s tím začal proces plného ukotvování do těla, postupné rozpomínání a příprava na plnou aktivaci mých darů, vědění a poslání.  

Jsem autorkou projektu Tao vysoké citlivosti (TVC), skrze který vytvářím prostor, kde citlivost není překážkou, ale základním evolučním nástrojem a kompasem. 

Držím prostor, provázím, inspiruji a především otevírám nové cesty a perspektivy, které pomáhají citlivým duším vymanit se ze systémových škatulek a navrátit si svou plnou suverenitu - s využitím moudrosti východní filosofie, jejíž "rámec" ideálně zapadá do projektu, neboť vychází
z perspektivy Jednoty.

Milá citlivá duše, pokud rezonuješ s touto cestou, zvu Tě prozkoumat tuto perspektivu skrze můj eBook ZDARMA:

Objevuj hloubku své citlivosti na cestě Tao vysoké citlivosti a připoj se k rostoucí komunitě citlivých duší, které nalézají svou autentickou sílu.

Těším se na Tebe! 🙂